Arcibiskupský zámek v Kroměříži

HISTORIE 

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a  arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a  na  místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Hrad byl za episkopátu Stanislava Thurzy (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala 30- ti letá válka, roku 1643  byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel z Lichtensteinu- Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a  interiéry zámku. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války). V roce 1998 byl komplex zámku a  zahrad zapsán na  Seznam světového kulturního a  přírodního dědictví UNESCO.

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc.

Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století