Archeoskanzen Modrá

Archeologický skanzen v Modré představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Skanzen-sídliště se člení na funkční celky a areály. První představuje opevnění se vstupní branou a strážními věžemi. Na něj navazuje areál sídlištně-hospodářský, který plynule přechází v areál mocenský. Poněkud osamoceně stojí areál církevní. Okruh skanzenem uzavírá řemeslnický areál a informační centrum se zázemím.
Archeologický skanzen se bude nacházet jižně od hranice Národní Kulturní památka Modrá (dále jen NKP Modrá), kostel sv. Jana, na okraji ostrožny na silnicí Staré Město-Velehrad, v blízkosti silniční odbočky na Modrou. Pomocně jej lze rozdělit na dvě základní části. První část bude tvořit Velkomoravské opevněné sídliště a druhou objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou. Obě pak budou vytvářet jednolitý, vzájemně propojený celek. Tento celek bude následně pokračováním bezbariérového chodníku propojen se severněji se nacházejícím církevním areálem, jehož součástí je zmíněná NKP Modrá, kostel sv. Jana. Tím dojde kdosažení komplexní prezentace celé lokality. Zatímco objekty velkomoravského opevěnného sídliště archeologického skanzenu se budou nacházet zejména po obvodu předmětné plochy, především pak v její severní, západní a jihozápadní části, objekty Rybářské bašty s ubytovací kapacitou budou zabírat východní a jihovýchodní části plochy. Jižní část pak bude vyhrazena parkovišti, umělé vodní ploše a přístupovým komunikacím pro auta, pěší návštěvníky a cykloturisty.

Objekty staroslovanského sídliště se budou nacházet v severní a západní části předmětné plochy. Budou rozděleny do tří základních tematických celků, které však budou na sebe navazovat a budou propojeny chodníky tak, aby jednotlivé objekty bylo možno obejít a také vstoupit do jejich interiérů. Ve směru od východu k západu, resp. jihozápadu, půjde o areál za 1. Řemeslnický, za 2. Mocenský a za 3. Sídlištně-hospodářský, součástí bude i Církevní areál a prvky Opevnění a členění skanzenu. Autorem sídlištně-hospodářského areálu je Mgr. Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, ostatních pak PhDr. Luděk Galuška, CSc., vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. Snahou obou autorů je jednotlivé objekty v rámci areálů vybrat tak, aby v jejich nadzemní části šlo o hypotetické rekonstrukce skutečně archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách středního Pomoraví. Z tohoto důvodu je brán v potaz především materiál ze Starého Města a Uherského Hradiště-Sadů, který doplňují objekty odkryté přímo na lokalitě Díly u Božího syna v Modré, tj. přímo v místech budoucího skanzenu, popř. v jeho bezprostřední blízkosti. Tomu budou odpovídat i jednotlivé popisy vystavěných objektů. Součástí opevněného sídliště bude samozřejmě také znázornění části opevnění. Bude jím zdvojená palisádová hradba s valem a dvojvěží v jižní a jihovýchodní části předmětné plochy, která bude v západní části volně přecházet v pletené oplocení, jímž bude hrazeno celé sídliště. V západním cípu předmětné plochy, za zastavěnou částí Sídlištně-hospodářského areálu budou políčka a výběhy pro zvířata.

Vstup do skanzenu se bude nacházet v rámci opevněného vchodu, mezi věžemi. Poté povede trasa podél palisádové hradby, na jejíž val bude možno vystoupit. Dále bude trasa směřovat do prostoru sídlištně-hospodářského areálu. V jeho rámci povede jedno její ramenodále mezi výběhy pro pro zvířata a políčka, druhé se stočí směrem proti svahu a mezi dvěma liniemi sídlištních objektů povede návštěvníka směrem k mocenskému areálu. Tam, u vstupu do něj - mezeře mezi symbolickou nízkou palisádou ohraničující celý areál - se obě ramena vycházkové trasy opět spojí. Návštěvník pak navštíví rozsáhlou zděnou stavbu palácového charakteru, kterou může projít a pokračovat pak dále severním směrem do prostoru NKP Modrá, kostel sv. Jana a nebo po prohlídce objektů mocenského areálu může přímo vstoupit do prostoru areálu řemeslnického. Tam se nakonec mohou podívat i ti návštěvníci, kteří se do prostoru skanzenu vrátí po prohlídce církevního areálu s NKP. Trasa bude v půlkruhu sledovat výrobní objekty, přičemž nakonec zavede návštěvníka na samý východní okraj mezi jižním směrem a po mírném svahu vyústí v prostoru vchodu, mezi věžemi palisádového opevnění.

Řemeslnický areál 
Řemeslnický areál se bude nacházet v severovýchodní části části areálu, asi 15 m východně od budov mocenského areálu, mezi rybářskou baštou a jižní hranicí NKP. Toto umístění na okraji sídliště vyplývá jednak z historických skutečností zjištěných např. ve velkomoravském Starém Městě a jednak také z hlediska bezpečnostního, neboť zde bude při prezentacích příležitostně manipulováno s otevřenými ohni - počítá se s experimentálními tavbami a výpaly keramiky.

Řemeslnický areál bude mít dvě na sebe navazující části. První budou tvořit výrobní pece hutníka, kovolitce a hrnčíře. Ty budou umístěny na samém východním okraji areálu. Jejich přestřešení bude mít lehkou formu a nebo budou zhotoveny tak, aby se jimi dalo manipulovat. Druhou část řemeslnického areálu budou tvořit stabilní objekty-dílny, jejichž činnost byla úzce spojena s uvedenými pecemi. Prvním bude kovárna, druhým dílna kovolitce-klenotníka a třetím hrnčírna. Tyto výrbny budou doplněny o čtvrtý objekt, tzv. sdružené pracoviště zpracovatelů kosti, parohu a dřeva a také výrobců oděvů.

Mocenský areál 
Mocenský areál se bude nacházet vlevo, tj. západně od řemeslnického areálu, od nějž by jej měl oddělovat jakýsi nástupní prostor, resp. vyůstění bezbariérového průchozího koridoru, který propojí skanzen s plochou NKP Modrá, kostel sv. Jana. Západně až jihozápadně bude na mocenský areál volně navazovat areál sídlištně-hospodářský - jižně až jihozápadně to bude jeho sídlištní část, západně pak hospodářská. Umístění mocenského areálu vychází ze skutečností vylývajících z nálezových okolností mocenského areálu velkomoravského centra ve Starém Městě v poloze "Na Dědině", dnes se nacházejícího v rámci prostoru tamního hřbitova. Centrem staroměstského areálu byla dlouhá kamenná na maltu stavěná budova chodníkem spojená se stavbou církevní, v okolí se nacházely objekty hospodářského a výrobního charakteru. Tomu do značné míry podobné budou umístění mocenského areálu v rámci modranského skanzenu.

Sídlištně-hospodářský areál 
Sídlištně-hospodářský areál skanzenu se bude nacházet na svažujícím se terénu ve směru sever-jih a bude navazovat na hospodářský objekt mocenského areálu, od něhož jej bude oddělovat symbolická palisáda. Končit bude v blízkosti svahu u hrany nad silnicí. Areál bud epreznetován jak objekty obytnými, tak i částečně hospodářskými, tvořícími menší účelová uskupení. Z obytných objektů budou zastoupeny typické domy, dále zemnice a také polozemnice. Z hospopodářských objektů budou prezentovány obilní jámy, zásobnice, kletě, pekárna, místo na mletí obilí a studna. V rámci jednotlivých obydlí bude snaha o postižení společenského postavení jejich uživatelů (např. nadzemní domy řemeslníků, zemnice jako obydlí spojovaná spíše se zemědělsky zaměřeným obyvatelstvem). Sídlištní část areálu bude doplněna doklady lovu (sušící se maso, kožešiny) a rybolovu (rybářské sítě, z kmene vydlabaný člun atd.) a menšími políčky u jednolivých usedlostí (s možností zpracovávat jejich produkty v rámci prezentačních dnů - pečení obilních placek atd.), dále výběhy pro zvěř a drůbež v západní části areálu. Sídlištně-hospodářský areál bude obsahovat cca 13 objektů.

Církevní areál
tento areál prozatím není bezprostřední součástí plánovaného archeologického skanzenu. V budoucnu ovšem, po jeho propojení s prvními třemi areály, se jím bezesporu stane. V současnosti jej tvoří místo originálního nálezu základů raně středověkého kostela s prezentační tabulí a asi 15 m od něj vzdálená novodobá stavba stavba kostelního charakteru. Tato stavba představuje hypotetickou rekonstrukci nadzemní části uvedeného archeologického nálezu kostelního půdorysu. Souvisí s ní zatím jen malá informační tabule. V budoucnu by mělo dojí k realizaci větší tabule a k aktualizaci textů na prezentačních tabulích, dále k úpravě okolí stavby i originálního nálezu, popř. k citlivému vytyčení míst, kde byly v minulosti odkryty velkomoravské hroby.

Rybářská bašta a příslušenství
Nedílnou součástí archeologického skanzenu bude rybářská bašta s příslušenstvím. Tyto se budou nacházet především v jižní až jihovýchodní části skanzenu. Jejich realizace je plně věcí zadavatele projektu. Přesto by jednotlivé objekty měly alespoň do jisté míry architektonicky souviset s objekty historické povahy. To se týká zejména obyvatelných srubů, asi méně toho může být dosaženo v případě objektu samotné Rybářské bašty. Její umístění však předpokládá, že nebude nikterak bránit hlavním výhledům na areály archeologického skanzenu.

Závěr
Po dokončení Archeologického skanzenu velkomoravského opevněného sídliště středního Pomoraví nebude mít v naší republice v současnosti srovnání. Stane se bezesporu významným subjektem názorně osvětlujícím jednu z nejvýznamnějším kapitol našich národních dějin. A to tím spíše, bude-li skanzen žít každodenním životem, tedy představeními, naučnými programy, pokusnými tavbami kovů, výrobou keramiky, pěstováním zemědělských produktů a chovem domácích zvířat a v neposlední řadě neustále prováděným archeologickým výzkumem doplňujícím neustále jeho prezentační možnosti. Zejména ve vztahu k dětem může skanzen sehrát nezastupitelnou roli. Ve spojení s nedalekým významným a poutním centrem na Velehradě pak může Archeologický skanzen v Modré přilákat velké množství návštěvníků nejen od nás, ale i ze zahraničí.

PhDr. Luděk Galuška, CSc.
Mgr. Miroslav Vaškových