Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů

Pohled architekta

"Nový zlínský kostel pro mne znamená hodně, mám k němu osobní vztah… Architektonicky je tento kostel se střediskem mládeže pojat jako otevřená náruč, vysílající odpuštění a lásku s vírou, že lidé skrze něj naleznou nový vztah k svému domovu a rodině. O kolika soudobých stavbách se toto dá říci?"

Ing. arch. Jan Kovář, architekt kostela a střediska mládeže ve Zlíně

Výzdoba kostela

Soubor liturgických plastik, na kterých se opakují motivy z Valašska - lipové listy, velikonoční pomlázka či textilie - vytvořil akademický sochař Daniel Trubač.

Oltář (bílá menza, vytvořená z makedonského sivce) spočívá na kamenné a bronzové podnoži. Každé bronzové rameno je zdobeno reliéfním dekorem připomínajícím Krista a smysl bohoslužby.

Svatostánek je spojen s věčným světlem ve funkčním i estetickém celku, otočný válec jeho schrány symbolizuje kosmos, v jehož středu je hostie, podobná Slunci, ohnisku veškerého dění.

Ambon má poněkud abstraktnější sochařské zdobení plochy, na kterou je pokládána Bible.

Procesní kříž v kruhu, stojící v trojnohém podstavci vedle oltáře, je znamením počátku a dokonalosti.

Ve stejném duchu jsou vytvořeny i další liturgické předměty z dílny Daniela Trubače – kropenka (2006) a křtitelnice (2009).

Zvony

Tři zvony – Svatý Jan Bosko, Svatá Ludmila a Svatý Vojtěch – taktéž od Daniela Trubače, byly odlity ve zvonařské dílně Josefa Kadlece v Halenkově. Zvony jsou zdobeny reliéfy a motivy, vztahující se k osobě podle které byly nazvány. Největší zvon "Svatý Jan Bosko" má průměr bezmála 1 metr a váží 535 kg.

 

Z historie farnosti

Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů byl postaven díky finanční a brigádnické podpoře původní zlínské farnosti, kterou od února roku 1990 do června 2006 spravovali kněží z kongregace Salesiánů Dona Boska. Farnost Zlín byla největší farností v Olomoucké arcidiecézi.