Vznik a vývoj Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm

Na myšlenku muzea v přírodě nepřišel nikdo z rožnovských měšťanů ani nikdo z lázeňských hostů. Vznikla v mysli bratří Jaroňků, zejména pak v mysli staršího z nich, Bohumíra. Pocházel z Malenovic u Zlína z nezámožné rodiny se zájmem o umělecké řemeslo - otec byl barvíř, strýc sestavoval varhany, apod. Bohumír studoval na reálce v Novém Jičíně, a právě tam, při výletech do sousedního městečka Štramberka jej zaujaly valašské roubené domky.

Potom se toulal světem jako malíř porcelánu, fotograf, malíř a grafik. V jeho diáři najdeme města Káhiru, Dubrovník, Budapešť, Mnichov a další.

Důležité však bylo, že v roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, jejíž nejpřitažlivější a nejpozoruhodnější částí se stala "výstavní dědina" a v ní právě valašská osada, skupina lidových staveb z Valašska, jak ji navrhl architekt Dušan Jurkovič. Stála tu i pověstná hospoda "Na posledním groši", kde vyhrávala valašská Pelárova kapela. Bohumír nechyběl ani na mileniální výstavě v Budapešti, kde taktéž vystavěli soubor lidových staveb z celého tehdejšího Uherska.