Zlínský mrakodrap, budova č. 21

Baťův mrakodrap nechal postavit Jan Antonín Baťa ve Zlíně podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1938 jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Budova má číslo 21, říká se jí proto „jednadvacítka“. Označení budov v Baťově závodě bylo podle amerického stylu, kdy číslo udává přesnou polohu budovy v areálu, neboť první číslice (tedy dvojka) označuje řadu budovy (počítáno od východu k západu) a druhé číslo (tedy jednička) představuje řadu budovy (číslováno od jihu k severu).

Původně měla být administrativa firmy soustředěna do tří navzájem propojených třípodlažních budov. Avšak architekt Karfík přišel s návrhem jedné výškové budovy a Jana Antonína Baťu pro svou představu získal.^[2]

Mrakodrap má 17 pater a výšku 77,5 m. Během výstavby se uplatnil standardní zlínský modul 6,15 × 6,15 m, který byl použit u většiny budov stavěných firmou Baťa.

Vzhledem ke své výšce se jednalo o druhou nejvyšší budovu Evropy. Vyšší v té době byl již jen palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách známý jako Boerentoren mající výšku 87 m. Nejvyšší budovou světa tehdy byla Empire State Building v New Yorku o výšce 381 m.

Výtahy

Všechny vertikální komunikační cesty byly umístěny vně základního půdorysu budovy. Nalezneme zde 4 výtahy pro dopravu zaměstnanců (o celkové kapacitě 100 míst), které byly obsluhovány průvodčími. Díky tolika výtahům bylo zajištěno, že kabinka výtahu přijede maximálně do 30 sekund od jejího přivolání. Jízdní rychlost výtahů byla 2,0 m/s. Jeden z výtahů však byl expresní (by určen návštěvníkům firmy) a jezdil rychlostí až 3,2 m/s. Tento výtah byl umístěn v jihovýchodním rohu objektu v sousedství jednoho ze tří schodišť.

Pohyb mezi dvěma sousedními patry zajišťoval páternoster s 31 kabinkami.

V severozápadních partiích budovy se nachází nákladní výtah s kovovou klecí.

Mrakodrap také obsahoval listovní a balíkový výtah s automatickým vyklápěním typu páternoster (podobnost s potrubní poštou) a dálnopis.

Zakomponován byl také shoz na smetí a papír, který v suterénu ústil do sběrače s přímým ukládáním na nákladní automobil a odvozem do spalovny.

Baťova kancelář

Technickou raritou budovy je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6 × 6 metrů, která je elektricky klimatizovaná jednotkou umístěnou na stropě kanceláře (teplota v místnosti klimatizací kolísá v rozmezí 18 až 25 °C). Kancelář je dále vybavena samostatným signalizačním zařízením (včetně automatického elektrického požárního hlásiče a otevírání dveří), telefonem či umyvadlem s teplou i studenou vodou a odpadem. Výtah s kanceláří se pohyboval rychlostí 0,75 m/s.

Ocenění

Stavba se stala kulturní památkou České republiky (je vedená pod číslem 1894).

Během výstavy Deset století architektury, která v roce 2000 proběhla v areálu Pražského hradu, byla budova zařazena mezi osm nejvýznamnějších památek české architektury 20. století.

Rekonstruovaná stavba získala prestižní hlavní cenu Grand prix obce architektů za rok 2004.